PříjemPortálLatest imagesStrom 1crt10Strom 1cru10RegistracePřihlášení


Jméno:
Heslo:
Pamatovat si mě:
»» Nevíš heslo? ««

Vzkazník je určen pro výměnu ikonek.
Jiné otázky směruj ke kontaktům níže.





Pro výměnu bannerů umísti náš banner na svůj web a kontaktuj nás o tom.

ONLINE HRÁČI
nikdo není přítomen



ZÁKLADNÍ RASY
Bez magie či v omezené míře

Lidé - Rasa vytvořená Ásy jako jejich „budoucí meče“, byť jsou smrtelní a prostí jakékoliv magie. Lidská rasa nemá žádného vůdce – jsou rozdrobení a bojují mezi sebou neustále navzájem. Většina z nich v dnešní době neuznává ani existenci Yggdrasilu.

Polobozi - Potomci Ásů i Vánů především na Midgardu. Polobůh je smrtelný, byť magicky nadanný. Pokud nedojde k projevení schopností, jsou od lidí k nerozeznání.

Světlí Álfové - Překrásné a inteligentní bytosti „světla“ obývající svět Álfheim. Někdy bývají nesprávně nazýváni Elfy. Jsou nesmrtelní, ale neovládají magii. Světlí Álfové se často kříží jak s lidmi na Midgardu, tak s bohy Vanheimu. Vůdcem světlých Álfů je Delling zvaný přinašeč dne.

Temní Álfové - Bytosti obývající svět Svartalfheim. Se světlými Álfy mají společný pouze název. Někdy bývají nesprávně nazýváni trpaslíky pro svůj nízký vzrůst. Většina z nich žije v podzemí, kde neustále kutají ve snaze najít poklady, pro které neváhají krást a škodit. Velmi dobří stavitelné a zruční řemeslníci. Jejich vládcem je Dain.

VYŠŠÍ RASY
Bozi-nesmrtelní a velmi magicky mocní

Ásové – Nemohou zemřít stářím. Jsou neobyčejně mocní a uctívaní na většině světů. Jejich vládcem je Odin. Sídlí v pevnosti Asgard.

Vánové – Velmi krásné, vzdělané, nesmrtelné a velmi hrdé bytosti s blízkým vztahem ke světlým Álfům, kterých jsou spojenci. Původně byl vládcem Vánů Njörd. Nyní však spadají pod vládce Ásů Odina.

Valkyrie – Čistě ženská rasa překrásných okřídlených dívek, neohrožených bojovnic a válečnic, které obývají Ásgard spolu s Ásy. Valkyrie (či zkráceně Valkýry) tvoří většinu armády Ásgardu. Jejich královnou je bohyně Freya z rodu Vánů.

NEHRATELNÉ RASY
Obři-velcí a silní, ale bez magických schopností

Jotunni – Nejpočetnější potomci Ymiho. Sídlí na planete Jotunheim. Jotunni nejsou natolik soudržnou rasou, aby měli nějakého vládce. Říká se, že se sjednotí až při příchodu Ragnaroku.

Ohniví obři – Obývají Muspelheim. Na rozdíl od Jotunnů jsou daleko soudržnější a jejich vládcem je obrovský ohnivý obr Surtr.

Divocí obři – Početně nejvzácnější druh obrů. Jejich planetou je Niflheim. Jsou velmi divocí a primitivní.


Svět Asgard je velmi podobný Midgardu s tím rozdílem, že planeta není jako současná Země zničená, vydrancovaná ze svého nerostného bohactví a ekosystém je zde stabilní bez jakéhokoliv narušení. Však Asgard byl předlohou pro vytvoření Midgardu. Navštívil-li by člověk tento božský svět, jistě by užasl nad tím, jak překrásná by mohla naše planeta být. Podnebné pásy jsou velmi podobné těm pozemským a fauna i flora právě tak – jen s drobnými odchylkami.
Samotné město Asgard (pevnost bohů) najdeme v mírném pásu na severní polokouli nedaleko mořského pobřeží. Je tvořena 12-ti kaskádovitými pevnostmi propojenými systémem podzemních chodeb. V samotném centru se nachází Valaskjalf – palác Odina a jeho rodiny.

Na počátku existoval jen Ginnungagap "zející hlubina", na sever od ní chladný Niflheim, z kterého vyvěralo jedenáct řek a na jihu žhavý Múspell. Ze setkání ledu a ohně z těchto dvou světů vznikla tekutá substance zvaná eitr a tak se zrodila spící bytost jménem Ymir. Během obrova spánku mu vyrostli pod paží z jeho potu bezejmenný obr a obryně a jedna jeho noha zplodila s druhou obra Trúdgelmira. Ymir byl živen mlékem krávy Audhumly, která se zrodila z tajícího ledu. Kráva olizovala slaný led a tak vznikl muž jménem Búri, ten zas zplodil syna jménem Borr, který pojal za manželku Bestlu, dceru obra Bolthorna, který byl potomkem Ymiho.

Borrovi se narodili tři bratři, Odin, Vili a Vé. Ti nakonec zabili Ymiho a z částí jeho těla byl vytvořen Midgard. Tito tři bratři také poté vytvořili Asgard. Od Bohů se pak později ve vývoji zřejmě oddělili Vánové, kteří si vytvořili vlastní svět Vanaheim. Z části z nich se poté zřejmě vyvinuli Álfové, jenž si stvořili svůj Álfheim. Potomci Ymira pak obsadili Múspellheim a Nilfheim, a nakonec si vytvořili vlastní svět Jötunheim - zemi Obrů. Od Álfů se později vyvinuli termní Álfové, kteří pro svou ošklivost dostali místo nejníže u kořenů stromu Yggdrasil. A tam si vytvořili Svartálfheim.

Poslední říší byl Helheim, vytvořený Ásy jako vězení bohyně Hel, dcery Lokiho, a skladiště těch, jenž nezemřeli v boji, a tudíž nemohou bojovat po boku bohů během Ragnaroku.Tyto všechny světy jsou spojeny Yggdrasilem - mocným Jasanem, ve kterém se skrývá veškeré vědění. Jeho přesný vznik není znám. Je možné, že vznikl už před Múspelheimem a Nifheimem. Jeho koruna je vidět ze všech světů.


Po jistý čas byli bohové Asgardu snad až příliš pohlceni vědomím blížícího se Ragnaroku. Lidé na Midgardu jako by docela zapomněli kým jsou a především- jak a proč byli stvořeni. Nicméně doba, která uplynula od dob vikinských, je z pohledu bohů pouhým okamžikem. Nyní se však na pokyn Odina začínají Ásové (a nejen oni) o Středozem zajímat daleko více. Jako před staletími pozemského času opět sestupují na zemský povrch za jiným účelem než je pouhé pobavení a zpestření pro bohy poněkud zevšednělých životů. A Heimdal, jako dříve, zaměřuje paprsek Bifröstu především na místo kdysi zvané Agnafit, které nyní nese název Gamla Stan či Staré město metropole Stockholmu. Doba se změnila, svět Midgard také. Však se nacházíme v roce 2019 od narození mesiáše nové víry, jež na Zemi zastínila vědomí skutečnosti.

Ani pro bohy není snadné najít některého z velmi vzácných a plachých mocných jelenů skrývajících se v koruně Yggdrasilu. Vlastně je velmi málo zpráv o tom, že některé z těchto překrásných bytostí bylo byť jenom zahlédnuto. Jejich podstata by se dala nazvat „etherickou“, kdy jako by koncentrovali a byli zvláštním způsobem součástí okolní energie vesmírného jasanu. Nikdo netuší, jestli existují pouze jeleni samci a nebo se kdesi skrývají i laně. Není ani známo jak a kdy vesmírní jeleni vznikli či byli a kým stvořeni. Údajně existovali dávno před bohy i obry již v pradávných dobách, kdy vznikl samotný Yggdrasil.

Ornen je obrovský orel sedící na samotném vrcholu koruny Yggdrasilu. Sice není přímo uctíván, ale těší se velké vážnosti. Je známo, že oplývá hlubokou moudrostí. Má velmi dobrý vztah především s Odinem. Do záležitostí mimo svou korunu příliš nezasahuje. Jediné, co je ochoten učinit, je poskytnout svou moudrost těm, kdo ji u něj hledají. Ornen žije jako samotář. Není ani moc snadné jej najít. Údajně má pouze jediného trvalého společníka – jestřába Veðrfölnira, který je oproti Ornenovi vskutku nepatrný. Říká se, že Ornenovi sedí na nose.

Proroctví o Ragnaroku praví: Vše má svůj konec. Bohové Asgardu nejsou výjimkou. Jejich čas je omezený. A spolu s bohy budou smeteny i další rasy, které se pokusí odvrátit neodvratitelné.

Poselství soumraku bohů s názvem Ragnarok Ásy pronásleduje celou jejich existenci. Jako první se věštbu dozvěděl Odin během svého nekonečného pátrání po vědění. Bohové znají svůj konec. Každý Ás ví, jak zemře. Přesto se snaží co nejintenzivněji svůj osud změnit. Odin vymýšlí stále nové způsoby, jak naplnění věštby odvrátit. Nicméně navzdory této snaze existuje až příliš znamení toho, že se skutečně Ragnarok přiblížil.

Alfheim je přezdíván „Nejkrásnějším světem“. Pokud existuje mezi obývanými planetami ráj, pak je to jistě Alfheim. Vzhledem k tomu, že celý povrch je pokryt hlubokými panenskými lesy plnými roztodivné a mnohdy i magické zvěře, je podíl kyslíku ve vzduchu o něco vyšší než na Zemi. Říká se, že stromy celoplanetárního lesa jsou svými kořeny pod zemí propojeny a tvoří jednotné vědomí planety s nímž dokáží světlí Alfové komunikovat. Alfové staví překrásná zlatá města přímo vprostřed lesů, kde i zvěř běžně pobývá bez nejmenší obavy z dvounohých bytostí, k nimž právě tak lne, jak se jich na Midgardu obává. Na tomto světě neexistují žádné války či potřeba vlastnictví věcí ani jiných bytostí

Vanaheim (nebo-li Ostrovní svět) býval kdysi právě tak krásný jako Asgard ne-li se velmi přibližující Alfheimu. Nicméně po poslední velké bitvě, při níž zahynulo mnoho Vánů při své definitivní porážce, byla velká část Vanaheimu zcela zničena. Zbytek planety se stal vlastně vězením pro ty, kdo zůstali naživu a byli nuceni se podřídit plně vůli Ásů. Podnebí je o něco chladnější než na Midgardu. Jen velmi pozvolna probíhají opravy poničených měst, která všechna hlídají početné valkyrijské hlídky. Nálada obyvatelstva je vůči uchvatitelům velmi nepřátelská – byť jsou vázáni přísahou, že se k nim připojí při Ragnaroku. Však se mezi nimi šeptá, že vlky pronásledující Vány Slunce a Měsíc vypustil sám Odin, který se tajně spřáhl se samotným Lockim.

Po jistý čas se Ásové snažili lidským bytostem pomáhat, radit a především je přesvědčit, aby se o svůj svět lépe starali. Nicméně po mnoha pokusech sám Odin vzdal tuto snahu. A podle toho nyní tato planeta také vypadá. Vzduch je z velké části zamořený, stejně jako půda, oceány, ekosystém se hroutí, druhy vymírají, lidé se nekontrovalně množí a podzemní bohactví je již téměř vyčerpáno. Koncentrují se především do velkých aglomerací a měst, mění ráz krajiny a jsou velmi obávaní mezi veškerou zvěří na planetě, jíž naprosto nekontrolovatelně vybíjí. Dokonce i zapomněli na bohy a své původní určení, nevěří ani v existenci Yggdrasilu. Místo toho si vymysleli vlastní různá náboženství, kdy se kvůli nim, moci či bohactví navzájem vlastně neustále zabíjejí.

Jotunheim (Ledový svět) je planetou obývanou ledovými obry Jotunny. Z většiny je pokryt ledem a sněhem, který nikdy netaje. Na celém povrchu panuje velmi mrazivé klima, kdy nejvyšší teploty dosahují nuly. Obloha je stále zahalena hustými mračny omezujícími značně sluneční záření téměř nedopadající na povrch. Den a noc jsou díky tomu velmi si podobné. Pro člověka by byl pobyt na Jotunheimu smrtící. Ve vzduchu není obsažen žádný kyslík a krom toho neustálý mráz by lidskou bytost také velmi rychle zahubil. I pro bohy není pobyt na Jotunheimu zrovna příjemný – byť oni jako jedni z mála bytostí krom ledových obrů dokáží na této planetě jistý čás pobývat.

Ratatoskr je veverce podobná bytost, která je čímsi jako poslíčkem přenášejícím zprávy po všech devíti světech. Má schopnost neomezeně procházet mezi světy skrz tajné průchody v samotném Yggdrasilu, které zná pouze on. Většinu času se snaží vyvolat co nejvíce konfliktů, které škodolibě sleduje. Je symbolem nesvornosti a sváru. Hlavní dva ,,zákazníci" Ratatoskra jsou drak Nidhogg a moudrý orel Oren. Ti se velmi nenávidí, a tak skrz Ratatoskra si vyřizují účty. Konflikt Nidhogga a Orena trvá už od počátku věků a Ratatoskr jej jenom poněcuje.

Drak Nidhogg je pánem Niflheimu. Přebývá přímo na kořenech Yggdrasilu, které do Niflheimu zasahují. Nidhogg je na kořenech stromu závislý, a přímo požírá jeho energii. Není více zlé a vypočítavé bytosti než je on. Jeho jméno je spojeno s tím největším zlem. Mnoho hrdinů se jej snažilo zastavit v jeho počínání, ale nikdo neuspěl. Nidhogg se snaží uvrhnout vesmír do chaosu, a zničit Yggdrasil jednou pro vždy. Věštba Ásů také praví, že se zúčastní Ragnaroku, avšak není jasné jakou roli v něm přesně bude mít. Prý bude spatřen, jak během začátku Ragnaroku opouští kořeny Yggdrasilu. Co však udělá dál, to nikdo netuší. Snad se přidá k obrům a démonické armádě, která napadne Ásgard. Tento nejmocnější a nejděsivější drak je uctíván hlavně v Niflheimu a přilehlých světech, a má svůj rozsáhlý kult hlavně mezi obry. Krom něj žije v Yggdrasilu admáda oproti němu menších, ale neméně nebezpečných draků.

Jeden ze dvou prvních světů Niflheim byl kdysi sídlem obra Ymira. Tehdy předtavoval střed všeho živého v devíti světech – navzdory své silné nehostinnosti pro život. Jde o „ledovou kouli“, kde vskutku máloco dokáže přežít. Po pádu Ymira svět ovládl Nidhogg. Do Niflheimu zasahují kořeny Yggdrasilu, na nichž se Nidhogg živí a je na nich závislý. Dnes již v světě nejsou žádná města, ale jen trosky zamrzlé ve skalách (šíří se však jistá zvěst, že jde existuje skryté město neznámého jména). Na Niflheimu žije malá skupina velmi primitivních obrů nazývaných „divocí obři“uctívajících Nidhogga jako boha. V nejteplejších oblastech si staví tábory vyděděnci a vyhoštěnci z řad Svartalfů, jež v nejteplejší době roku těží Niflheimské nerostné bohatství. Z většiny jde o náboženské fanatiky – členy dračího kultu, kteří mezi sebou záměrně šíří dračí nemoc, aby rozšířili Nidhoggovu armádu draků.

Svartalfheim (Podzemní svět) není tak docela planetou jako spíš měsícem obíhajícím kolem zničeného světa, který původně temní Álfové obývali, než jej zcela zničili. Následně se přesunuli na kolem mrtvé planety obíhající měsíc, kde pokračují ve své honbě za bohactvím. Svart je nyní skrz na skrz provrtaný spletí podzemních chodeb a štol, kde temní Álfové vlastně neustále kutají. Lidem by se zde příliš nedařilo. Vzduch je v podzemí špatně dýchatelný a těžký s o něco nižším obsahem uměle vyráběného kyslíku oproti Zemi. Navíc je v podzemí velmi málo světla, kdy se tímto způsobem snaží temní Álfové šetřit co nejvíce zdroje. Kdesi ve spleti podzemních chodeb se nachází velká Aréna, kam jsou sváženi otroci, kteří zde bojují v hrách na život a na smrt.

Muspelheim (Ohnivý svět) je planeta ohnivých obrů, která neustále žhne. Povrch je pokryt jen na povrchu mírně chladnoucí rozpraskanou lávou a teplota je tu pro většinu bytostí naprosto nesnesitelná. I bohové, když nemusí, tak na Muspel nezavítají. Vzduch na povrchu neobsahuje naprosto žádný kyslík. Ten je uměle vyráběný jenom pro několik jeskyní v podzemí Surterova paláce, které jsou i chlazené na pro lidi lépe únosných 30-40 °C. Zde si Surter vydržuje harém otrokyň z různých světů (především Alfheimu). Ohniví obři čas od času vyráží na loupeživé výpravy hlavně na Alfheim či Vanaheim, kde loví otroky. Muže prodávají na Svartalfheim jako gladiátory do Arény. Ženy si nechávají pro pobavení. Voda se na Muspelheimu téměř nevyskytuje a pokud, tak je dovážená z jiných planet.

Hellheim (Říše mrtvých) je mlžný posmrtný svět, vězení a současně království bohyně Hell. Ta byla jako několik jiných bytostí stvořena Lockim, aby se tím plnilo proroctví a přiblížil Ragnarok. Hellheim stvořil Odin pro Hell, o níž se říká, že nebyla vždy bohyní, ale byla do tohoto stavu povýšena. Odin to však nikdy nepřiznal a ani to, proč by něco takového měl dělat. Pravdou však je, že jisté sympatie k tomu vést mohly. Hell jak Hellheim nemůže opustit, tak jej zcela ovládá pouhou myšlenkou na úrovni hmotné i nehmotné. Dobrým duším lidí, které jí jsou darované pokud nejdou do Vallhaly, ukazuje svou krásnou tvář a pobyt v říši mrtvých je pro ně přímo rájem. Zlé duše však trestá nekonečnými mukami, dává jim na odiv svou děsivou polovinu tváře. Hell je velmi obávaná a přitom obdivovaná. Ani draci si nedovolí bez pozvání zavítat do jejího světa.